Proč Francouzi zase frčí? Jejich dresy chtějí všichni
Když se řekne francouzská reprezentace, většina fanoušků si vybaví hlavně to – Zidane, 1998, třetí hvězda, Mbappé a ten šílený finále proti Argentině. Ale poslední dobou se o nich mluví i kvůli něčemu jinému. Dresy. Ta typická tmavě modrá, červená, bílá. Ten kohout na prsou. Ať už je to domácí verze nebo ta venkovní, Francouzi to prostě umí.
Nedávno jsem byl v hospodě na jednom přáteláku. U vedlejšího stolu seděla parta, všichni ve francouzských dresech. A nebyli to Francouzi, normální kluci z Brna. Jeden měl starý dres s Henrym, druhý zase nový s Mbappém. Začali jsme se bavit a hlavní téma? Kde to sehnali. Protože oficiální ceny jsou dneska úlet. Nikdo normální nedá za kus látky s potiskem 120 eur, když si radši dá pár piv a koupi kvalitní repliku.
Nekecejme si do toho. Český fanoušek je chytrý. Nenechá se napálit. Ví, že některé kopie jsou na nerozeznání od originálu, pokud ví, kam jít. Nejde o žádný podřadný šunt, co se rozpadne po prvním praní. Já mluvím o dresech, kde jsou švy pevné, logo pořádně vyšité, barvy sedí. A cena? Třetina, někdy i čtvrtina toho, co chtějí v ofiko shopu.
Kluci od vedlejšího stolu mi potvrdili to, co už jsem tušil. Skupiny na Facebooku, diskuzní fóra, tajné kanály na Telegramu. Tam se šíří tipy na ověřené prodejce. A hlavně se tam varují ty podvodníky, kteří posílají dresy s křivým logem nebo velikostí XS, i když jste si objednali XL. Proto je dobré mít po ruce komunitu, která radí.
A teď něco k současné situaci. Francouzi zrovna procházejí malou generační obměnou. Griezmann pomalu stárne, ale pořád táhne. Mbappé je jasný lídr. A okolo nich rostou mladí jako Tchouaméni, Camavinga nebo Zaire-Emery. Ta parta má grády. Kvalifikace na příští mistrovství Evropy? Tam budou chtít zabodovat. A s každým velkým turnajem roste i zájem o dresy.
Když se pak někdo zeptá, kde sehnat fotbalové dresy Francie reprezentace, nejde mu jen o kus oblečení. Jde mu o pocit. O ten okamžik, kdy si to natáhne přes hlavu, než začne zápas. O to, když se potká s kamarádama a všichni uznale pokývaj hlavou. Neni to jen o značce, ale o sounáležitosti. A to zvládne i dobrá replika za pár stovek korun.
Poslední dobou se dost řeší i retro kousky. Dres z roku 1998, ta jednoduchá modrá s tenkými pruhy. Nebo ten bílý z roku 2006, kdy Zidane hlavičkoval Matterazziho. To jsou kousky, co mají duši. A právě ty se často dají sehnat jen u alternativních prodejců. Oficiály už jsou dávno vyprodané, nebo se prodávají za sběratelské ceny.
Pár mých známých dělalo před pár měsíci velký nákup. Nakoupili přes jednoho prověřeného prodejce z Polska. Dresy dorazily za deset dní. Všechny velikosti seděly, potisky držely. Jeden z nich si vzal dres s Ousmanem Dembélém, druhej s Kylianem. Třetí chtěl jméno Zidane na retro modelu. Všechno v pohodě. Dali dohromady přes 2500 Kč za čtyři dresy. Kdyby kupovali originály, zaplatili by čtyřnásobek.
Je jasný, že ne každýmu vyhovuje kupovat repliky. Někdo prostě chce jistotu a originální visačku. Ale pro drtivou většinu lidí, co chodí na pivo, hraje na beton nebo jen sedí u telky, je úplně jedno, jestli má dres certifikát od Nike nebo ne. Důležité je, jak vypadá a jak dlouho vydrží.
Francie bude letos ještě hodně vidět. Přáteláky, kvalifikace, Líga národů. Na každým zápase se budou řešit výkony, ne dresy. Ale ten správnej kousek si stejně každý hledá sám. A jestli na to máte rozum a pár dobrých tipů, nemusí vás to stát majlant. V hospodě se pak jen tak mimochodem zeptáte: "Kde jsi to vzal?" a druhej se jen usměje. To je ta pravá kultura.